Ve dnech 26. a 27.3.2010 se stala Veronika Grabinská trojnásobnou mistryní Evropy. Ve šprtci, v Chemoplastu a multitable (stolněhokejový víceboj). Požádal jsem Verču o rozhovor a jak to dopadlo, to si můžete přečíst níže.

Ptal se Josef Bohdálek, odpovídala trojnásobná mistryně Evropy 2010 Veronika Grabinská.

Na začátku tohoto rozhovoru přijmi touto cestou gratulaci moji i celého oddílu k tvému výsledku na ME v Senici na Slovensku. Definitivně ses zapsala "zlatým" písmem do klubové historie Fshl i Sokola Frýdek-Místek. Jak si zisk svého prvního velkého turnajového titulu užíváš? (První titul mistryně Evropy získala Veronika v Chemoplastu, pozn. red.)
-Děkuji za gratulace. Jak si užívám svého prvního turnajového titulu? Je pravda, že jsem si vždy představovala první titul trošku jinak. Myslela jsem, že si ho jednou vyšprtám. Ale já si ho "vytahala". Říká se, z odříkaného chleba největší krajíc. Z počátku mě Chemoplast vůbec neoslovil. Ale nakonec jsem se mohla z titulu naplno radovat.

Titul v chemoplastu jsi získala v pátek, v první hrací den soutěží. Nastupovala jsi do pátečních soutěží s tím, že bys mohla získat v některé disciplíně titul, nebo jsi myslela spíš na body do celkového umístění v multitable? 
-V jedné z disciplín jsem spíše okrajově doufala v nějakou tu bednu. V Air-hockey jsem mohla jedině překvapit a pobrat nějaké ty záchranné bodíky. A Chemoplast jsem měla natrénovaný, ale žebych v pátek sahala po titulu nejcennějším, tak o tom se mi ani nezdálo. Takže se dá říci, že jsem se spíše snažila pobrat co nejvíce bodů do celkového Multitable.

Příprava v podobě tréninku Chemoplastu se ti tedy maximálně vyplatila. Nepřemýšlíš o tom, že by ses kromě šprtce, tvé hlavní disciplíny, věnovala více taky dalším stolněhokejovým aktivitám více, než doposud?
-Trénink v chemoplastu se mi opravdu vyplatil, ale pořád je to hra, která jde mimo mě. Čas od času si k ní ráda sednu, ale věnovat se jí více to asik nee.

Soutěže v multitable jsou ve svých začátcích. jak hodnotíš svůj mistrovský titul v této soutěži?
-Podle mě je škoda, že se do multitable nezapojuje více hráčů či hráček, kteří by měli větší možnost poprat se o příčky nejvyšší. Ale titulu si určitě vážím. Dalo by se říci, že jsem hráčka, která se nejlépe dovedla vypořádat se stolněhokejovými dicsiplnínami :o)

Pojďme ke šprtci. V systému devíti hráček rozdělených do tří skupin po třech hráčkách rozhoduje o úspěchu či neúspěchu jediný zápas, často jedna třetina, jediný gól. Tobě los přisoudil soupeřku nejtěžší. Úřadující mistryni Evropy i světa Nikolu Velebovou. Určitě víš, že na tento systém a stejnou soupeřku doplatila na MS Alča. S jakými představami a taktickými pokyny jsi nastupovala k prvnímu zápasu šprtcvého turnaje?
-Jelikož jsem si před začátkem šprtcového klání netahala žádný lísteček, tak mě celkem zajímalo, podle jakého klíče se hráčky rozdělovaly. Vím, že tento systém Alču potopil a jediné co se mi honilo hlavou bylo to, že pokud chci dneska uspět, tak nesmím prohrát. Začínat s Nikolou nebylo nic příjemného. Obě navzájem známe hru té druhé. Jak já, tak i Nikola sme měli jediný cíl a tím bylo vyhrát. Každopádně vítězem se může stát jen jedena. Teda byla tady i možnost remízy, ale ta by vůbec nic neřešila. Remíza může v tomhle systému pouze uškodit.

Ty jsi tento zápas rozhodla třemi přesnými zásahy na začátku třetí třetiny a vítězství sis vzít nenechala. Takto povedený start prakticky znamenal při tvé předpokládané výhře nad domácí hráčkou postup mezi nejlepší tři hráčky turnaje a tudíž i zisk jednho z pohárů. Nebo se mýlím?
-Zápas to byl jak pro nás hráčky, tak i pro diváky velmi zajímavý. Střílelo se, bránilo se a padaly góly. Když se mi povedlo zvýšit svůj náskok o jednu, dvě branky, tak jsem se uklidnila, ale Nikola dokázala postupně stav utkání snižovat. V tu chvíli šlo o všechno. Já chtěla vyhrát a tak jsem zavřela svou hru a pak už jen bránila a nakonec se i ubránila. I přes to, že mi Pepa vysvětloval, že hůře než třetí být nemůžu, jsem pořád nevěřila. Poučila jsem se a uvěřím, až když budou všechny zápasy odehrány. Protože když se jde do finiše, čísla a tabulky většinou hrají proti mě.

Ve finálové skupině tě čekaly čerstvá mistryně ČR Mia Foltýnová a pak Petra Zajíčková. po vývoji ve finálové skupině, kdy Mia prohrála v prvním zápase s Petrou a pak i s tebou, znamenal poslední zápas prakticky finále, i když Petře stačila k celkovému vítězství i remíza. Do tohoto zápasu jsi nastoupila velice koncentrovaná a tvůj proměněný nájezd hned v první minutě ovlivnil celý zápas. Obracet výsledek musela soupeřka. Vyhovoval ti tento vývoj zápasu?
-Jak už jsem výše psala. Kdo chce zvítězit musí hrát naplno a nemůže se spoléhat na to, že k případné výhře mu stačí remíza. I mě stačila na MČR v Blansku remíza a jak to dopadlo.... Před finále jsem se trošku prospala. Přesněji řečeno zaspala jsem asi jeden celý zápas a i to mi pomohlo k mému klidu. Je pravda, že jsem byla až moc v pohodě. Konečně jsem měla před sebou jinou soupeřku, než mou hlavu. Když jsem trefila nájezd, trochu se mi roztřepaly kolena. Protože mé nájezdy v poslední době nestojí zanic. Jelikož jsem se k puku mohla i postavit, tak jak já potřebuju, tak puk skončil v síti a v tu chvíli jsem věděla, že tento zápas prostě neprohraju Petra pak musela něco změnit. Ona byla ta hráčka, co potřebovala v tu chvíli hrát a vymýšlet hru, takže mě to vyhovovalo.

Petra ve třetí třetině snížila na rozdíl jednoho gólu. Pak by jeden gól ve tvé síti všechno změnil. Proběhly ti v hlavě takové myšlenky? Nezačala ses o výsledek bát?
-O výsledek jsem se vysloveně nebála. Ujistila jsem se, že by mě má hra měla podržet a já si tak mohla věřit, že tenhle zápas dotáhnu do vítězného konce. Kdybych myslela na to, co by se stalo kdyby.... Tak se zakopu, začnu se stresovat, dělat chyby a ty by pak mohla Petra potrestat. Určitě tam byly momenty, kdy ve mě trnulo, nebo kdy bych si nejraději za pokažený tah nafackovala. Ale Petra prohrávala a zdálo se mi, že ten tlak vyrovnat, jí trochu svazuje a ona pak nebyla tak jistá ve svých střelách.

Pak přišel konec zápasu, první gratulace soupeřky. Pamatuješ si co se dělo pak?
-Petra mi podala ruku, a mě blesklo hlavou jestli je to opravdu konec a nebo se mi to zdá. Otočila sem se na týmového kolegu, trenéra, rádce a povzbuzovatele v jedné osobě a ten mi řekl, že to vážně je pravda a že je to doma. V jeho objetí sem se pak již těžko bránila slzám štěstí. :o)

Byl to tvůj první velký turnaj, na kterém jsi byla (když nepočítám trenéra a řidiče) z oddílu sama. Měla jsi na turnaji někoho, s kým sis mohla popovídat, odreagvat se?
-Tentokrát to bylo uplně o něčem jiném. Vždycky jsem jezdila na větší akce s Alčou a navzájem jsem se podporovaly a hecovaly k lepším výsledkům. Teďka na Evropě mě podporovalo moc dobrých duší. Počínaje trenérem (Pepou), přes mé soupeřky (Miu a Nikolu) až po takové hráče jako je například Vašek Zíka (teďka již mistr Evropy 2010). Každopádně mě podporovalo strašně moc lidí, a nerada bych na někoho v jmenování zapoměla. Vím o která jména se jedná a oni to snad tuší také. Tak jím alespoň touto cestou znovu děkuji.

Po takto povedeném víkendu asi budeš na Slovensko vzpomínat ráda. jak se ti jinak prostředí a kraj líbil?
-Tak to určitě. Slovensko se mi uloží hluboko do vzpomínek. Líbilo se mi místo konání mistrovství Evropy. Je příjemná změna hrát v tak velké hale. Velmi příjemné bylo i okolí města Senice. Pohled na písek a zapadající slunce nad přehradou je ještě krásnější po tak vyvedeném víkendu.

Je tímto výsledkem zapomenuto tvoje nezvládnuté loňské mistrovství ČR?
-Neřekla bych zapomenuto. Všechno "zlé" je pro něco dobré. Poučila jsem se z chyb, které jsem na republice nasekala a tentokrát jsem se jim snažila vyhnout.

Určitě se ti to povedlo. Druhým místem na mistrovství České republiky 2009 jsi podruhé získala Český pohár. Dá se nějak porovnat vítězství na evropském šampionátu a dvojí vítězství v Českém poháru?
-Děkuji. :o) Tohle se podle mě porovnat nedá. Nemůžu říci, které prvenství je pro mě vzácnější. Český pohár je zásluha za roční dřinu. Na Evropu je zase obtížné se kvalifikovat. Je to sice "jen" turnaj ve kterém záleží na výsledku v jeden konkrétní den. Takže se může stát, že se člověk třeba špatně vyspí a pak už se to s ním veze. Opravdu vážím si obou ocenění a rozhodnout se, kterému dávám větší přednost nelze.

Nestratila jsi po tomto úspěchu motivaci? Máš ještě nějaké nesplněné šprtcové sny?
-Motivaci jsem rozhodně nestratila. Evropa mě naopak nakopla do dalších bojů. Potýkala jsem se s mírnou ztrátou motivace, ale věřím v to, že tohle období je již zamnou. Teďka bych ráda dokázala, že jsem si prvenství zasloužila. Sice jsem se postavila do těžké pozice, ale snad si jí obhájím. Nesplněným snem je pro mě MČR. Téhle soutěži jsem zatím ještě nepřišla na kloub :o) Letos jsem sama, co zastupuji v kategorii žen český pohár a ráda bych ho popáté za sebou viděla putovat do Frýdku.

Příští ME se bude hrát v Petrohradu. Pokud si svými výsledky nominaci vybojuješ, máš v plánu svoje letošní výsledky v tak dalekém městě obhajovat?
-Pokud si nominaci zasloužím, tak určitě budu o obhájení bojovat. Snad mi v této cestě nebude stát moc těžko překonatelných překážek...

Jaký ohlas měly tvoje výsledky na ME ve tvém okolí? V rodině, v oddílu, ve škole?
-Jelikož jsem se to snažila zatajit, tak mi spousta lidí málem utrhla hlavu, když jsem vyšla s pravdou ven. Mí týmoví spoluhráči mě doma moc pěkně uvítali. Ikdyž to budu mít s nima složité. To, že jsem mistryně mi budou ještě dlouho připomínat. Rodinu jsem chtěla překvapit, ale bohužel se mi to nepovedlo a předběhli mě novináři. Ve škole mám spoustu spolužáků, kteří mě na dálku podporovali a drželi mi pěsti. Můžu říci, že mé okolí je na mě pyšné a to mě hodně hřeje u srdce. Najdou se však i takoví lidé, co mi úspěch příliš nepřejí. Ale s tím se člověk musí vyrovnat. Nemůžu slýchávat samou chválu. Ono by mi to mohlo moc vlést na mozek.

Byla oslava tvých titulů bouřlivá? 
-Bouřlivá??? Člověku se nepoštěstí každým dnem vyhrávat taková ocenění. Samozřejmě, že se to pořádně oslavilo. Ať už se slavilo na Slovensku, doma ve FSHL nebo i v rodinném kruhu.

Jaká byla atmosféra při turnaji na slovensku? Sledovala si i ostatní kategorie?
-Atmosféra se každou chvílí měnila. Zezačátku vládla nejistota, nervozita a rozčarování. Postupně se to však přenášelo do lichotivějších pozic. Měla jsem podporu a s tou se vždy dobře hraje. Ostatní kategorie jsem moc nesledovala... Krom jedné a to kategorii mužů.

Vzpomeneš si na svoje šprtcové začátky? Na doby, kdy jsi nemohla trefit puk a o tom, že zvedat puk budeš kdykoli budeš potřebovat jsi snad jenom snila?
-Určitě si takové momenty vybavím!!! Každé začátky jsou těžké. Ale když se člověk šprtci věnuje a baví ho to, tak se vypracuje v hráče, který pak dokáže puk zvednout. Já ještě nepatřím k těm, co puk vždy dopraví tam kde chtějí, ale nějaké kvality už jsem dosáhla. Momentálně máme v dětském oddíle nové hráče a hráčky a v některých poznávám své začátky.

Ve škole budeš zanedlouho maturovat, jaké jsou tvoje další plány?
-Ano to je pravda. Momentálně nejbližší cílem je úspěšně zakončit studium maturitou. V tuto dobu se mi také rozhoduje, zda budu přijata na vysokou školu. Tak snad se mi bude přinejmenším ve studiu dařit jako ve šprtci

Proč si myslíš, že tolik hráčů skončí se šprtcem vlastně dřív než pořádně začnou?
-Když se řekne šprtec, nikomu to moc neřekne. Dnešní mládež je šílená. Každý spíše kouká na to, jak u dané činnosti vypadá, než na to, zda ho to baví. Mladí si raději zajdou s partou někde ven a nejsou ochotni věnovat volné soboty či neděle turnajům. Někteří nedají šprtci šanci, aby je oslovil a zavrhnou ho dříve, než samotnou hru poznají. A to je chyba.

Prozradíš nám, jaké máš kromě šprtce zájmy a záliby?
-Kromě šprtce si ráda zahraju (beach) volejbal, vyjedu si na kolečkových bruslích -> prostě si rekreačně zasportuji. Nebráním se pohybu ikdyž sem občas dřevo :o) Taky ráda fotím, cestuju a mou největší vášní jsou motorky.

Jaký je tvůj oblíbený tým se kterým hraješ, oblíbený hráč?
-Těch oblíbenců je momentálně trochu více. Začínala jsem se Simsnama a ty vytáhnu vždycky, když už je nejhůře. Domácí ligu hraju s HC Hamé Zlínem a oblíbený hráč je Kimmo Timonen z Nashvilláků. Po evropě mezi oblíbence patří i BANÍČEK!!! :o)

Co bys vzkázala čtenářům tohoto rozhovoru? V řadách náboru jsou jistě mladí začínající kluci a holky, pro které jsi vzorem, měla bys vzkaz i pro ně?
-Čtenářům děkuji za zvědavost a ochotu přečíst si mé názory. ;o) Novým potencionálním, nebo začínajícím hráčům či hráčkám můžu jen vzkázat: Přijďte nás navštívit a zahrát si!!! Za zkoušku nic nedáte a navíc ve Frýdku se hraje šprtec na ÚROVNI a to se vším všudy!!! :o)